Rozhovor – Ondřej Kotrč

Dátum podujatia neurčený

Ďalšie pokračovanie našich rozhovorov s umelcami bude s Ondřejom Kotrčom, ktorý u nás vystavoval na jeseň so svojou komplexnou výstavou Things that won’t let me sleep are usually so sweet. Znova ho prinášame v pôvodnom znení uverejnenom v študentskom časopise Inak (Gymnázium Dubnica nad Váhom). Rozhovor pre Vás pripravila Izabela Žilková.

Kto si?
Ahoj jmenuju se Ondřej Kotrč (1982), jsem vizualní umělec. Žiju a pracuju v Brně.

Ako by si popísal svoju tvorbu?
Moje tvorba je poměrně mnohovrstevnatá, ale  v jejím jádru je určitě zájem o malbu, se kterou nakládám řekl bych postkonceptuálním způsobem. Pracuju hodně na ůrovni objektu – jak závěsného , tak prostorového. Často taky pracuju s principem recyklace a procesuality ,ale i aspektem efemérnosti. S divákem se snažím spíše komunikovat na úrovni  emoční , než racionální. K tomu mi asi nejvíce slouží barva. Tu vnímám ve fyzikálním smyslu slova, takže jako vlnění , vibrace, světlo….

Ako si sa dostal k umeniu?
K umění jsem se dostal

poměrně dlouhou cestou. Vždycky mě zajímala kultura a už od malička jsem hodně kreslil a něco pořád „designoval“ , takže po gymnáziu jsem se snažil za každou cenu směřovat svoje úsilí směrem k výtvarnému umění…

 

Čo pre teba znamená umenie?
Pro mě osobně znamená způsob sebevyjádření a rovněž způsob jakým můžu třeba přivést do reality, něco co obohatí i ostatní lidi.V idealním případě něco co jim zpříjemní a ozvláštní život. Pro mě je skutečně umění hodně komplexní věc, která je v podstatě všude kolem nás….

Kto alebo čo je tvoja najväčšia múza?
Moje největší můza je vesmír – takže asi celý můj život a věci , které se v něm odehrávají.:)

Existuje podľa teba nejaký “recept” na kvalitné dielo?
To si myslim , že neexistuje.Snad jedině ta zmíněná kvalta! 🙂  Já se snažím dělat umění tak, abych byl především v první řadě upřímný sám k sobě….!

Máš nejakú radu pre začínajúcich umelcov?
Asi aby nedělaly fake a usilovali o autenticitu. Hodně pracovali, hodně riskovali, nebáli se , že něco zkazí, protože bez toho se nikdy nikam neposunou!

Neboli by sme to my, keby sme sa nespýtali aj niečo, čo sa iní nepýtaju a preto nás zaujímalo aj:

Kedy a kde si najšťastnejší?

Určitě se svojí holkou, ale i v atelieru a nebo s přáteli. Na koncertě třeba taky … :))

Čo nemáš rád?
Nesnášim , když lidi lžou a vymýšlí si a nejsou upřímný!

Keby si mal zomrieť a vrátiť sa späť na svet ako vec, zviera alebo človek – kto alebo čo by to bolo?
Asi jako člověk again, nevim totiž jaké to je být ty ostatní věci. 🙂



.footer { position: fixed; bottom: 0; left: 0; right: 0; height: 50px; }